Plastix

Když jsme se dozvěděli, že pojedeme na školu v přírodě jako nějací prvňáčkové, hluboce to s námi otřáslo. My, kteří jsme už v prváku, pojedeme bydlet do chatek. Potom jsme se však dozvěděli výbornou zprávu. Místo naší třídní s námi pojede jeden takový ustrašený učitel. Ten nás celý týden nechá dělat si co chceme. Jenom nás bude svolávat na jídlo a bude určovat večerku, kterou stejně dodržovat nebudeme. Měli jsme odjet těsně potom, co jsme se staly nejoblíblenějšími holkami na škole. Mělo to být 20.9.-27.9. 2007. Odjezd měl být 19.9. večer a přijet domů jsme měli 28.9. ráno. Měly jsme spoustu plánů. Chatky jsou prý po čtyřech. My jsme tři, ale na té čtvrté by byly kosmetické taštičky, jedno široké zrcadlo (asi 80 cm na šířku a 20 cm na výšku), hřebeny a všelijaké krémy a všechno, co budeme potřebovat. Oblečení by bylo ve dvou skříních. Chatky jsou velké, koukaly jsme se na to na internetu. Musely jsme společně sestavit seznamy, aby jsme věděly, co všechno si vzít s sebou. Konečně nastal ten Očekávaný Den a my jsme konečně nastoupily do autobusu. Vyjeli jsme sice v 5 odpoledne, ale uvízli jsme v koloně na dálnici a tak jsme se do kempu dostali až v 10. Když jsme vyndavali zavazadla, špitli nám kluci, ať necháme dokořán otevřené okno. Samozřejmě jsme neodolaly a okno jsme otevřely. Učitel sice venku hlídkoval, ale vždy někdo odvedl pozornost a ostatní vylezli zadním okýnkem ven. Nakonec se u nás shromáždilo dohromady sedm lidí plus my tři. Ani tam nebylo moc narváno. Nejdřív nás kluci lechtali, ale pak najednou zaklepal učitel na dveře. Všichni zalezli pod postele, do skříní a za ně. Dělaly jsme, že nás probudil a Jane šla otevřít, protože spala nejblíž. Učitel rozsvítil a pozorně zkoumal pokoj. Naštěstí postele měly prostěradlo až na zem a skříně byly na zamykání. Nic nenašel, procedil zkz zuby omluvu a vypadnul. Okmžitě jsme vypustily ze zajetí ve skříních kluky a holky vylezly z podpostelí. Nakonec jsme hráli Bomby. Jeden z kluků měl maličké bonbónky a každý si vzal jeden. Jeden točil flaškou a na koho ukázalo hrdlo lahve, tak s tím si musel vyměnit bonbón. Platilo pravidlo, že si nesmí vyměňovat kluk a klukem a holka s holkou. Byla to zábava. Nakonec jsme byli vzhůru celou noc....(By Renny)

Další den nás učitel chtěl vzít na výlet do lesa. Okamžitě jsme jeho nápad zavrhli. My, prváci, budeme chodit na nějaké přiblblé výlety? Zbláznil se? Když se zvedal k odchodu, nikdo ho nenásledoval. Když to zjistil, začal na nás křičet, že jsme banda nevděčníků, co jsou líný jako prase. "MY? MY JSME LÍNÝ? MY SE JENOM NECHCEME CHOVAT JAKO BANDA NĚJAKEJCH SLUŠNEJCH PRVŇÁČKŮ, CO KAŽDÝHO POSLECHNOU NA SLOVO!!!" začala na něj křičet Renny. Okamžitě se jsme se k ní všichni přidali a zahrnuli učitele nadávkami. "¨FAJN! JEDE SE DOMŮ!!! TOHLE TADY TRPĚT NEBUDU!!!" ukončil šílenou debatu a odešel. Renny nás okažitě svolala k ohni. "Tak tohle teda ne! On nám ještě bude rozkazovat, jestli máme chodit na nějaký přiblblý vycházky do lesa? Je to úplnej šílenec a měl by bejt zavřenej v příslušnym zařízení. Já teda nikam nejedu." ostatní s Renny souhlasili. Všichni šli do chatek. U nás se shromáždilo zase deset lidí, jako včera. Další dvě holky a pět kluků. Tentokrát jsme hráli flašku na půl minutový francouzáky. Zrovna jsem si dávala francouzáka s Radkem, když do toho přišel učitel. "Dobrá, jelikož asi ty svý zadky nehodláte zvednout, domů se nejede, ale taky budete celej večer ve svejch chatkách, jinak další den zrušim včechny jídla." Zůstali jsme na něj zírat jako tvrdý Y. "To neudělá. Máme zaplaceno a musel by nám vrátit peníze za to jídlo. A on moc dobře ví, že by se tim ztrapnil." plácla Carmen, ale ostatní však byli an pochybách. No, každopádně jsme však šli hrát trochu na večer volejbal. Renny je v něm výborná, Carmen taky a já netvořím vyjímku. Když hrajeme spolu, jsme téměř neporazitelné. Renny dává úžasný smeče a všechny smeče z pole protihráče vychytá bez námahy. Jane skvěle podává a já umím vyhledat, kde nikdo zrovna není a míč tam střelit. Dohromady jsme vážně sehraná trojka. Kdyby se na protějším poli nemačkali, tak jsme samy proti všem ostatním. Byl to prostě skvělej den, a nezkazila nám ho ani hádka s učitelem. Když nás učitel zahnal do chatek, znovu sjme nechaly otevřené okno. Tentokrát jsme ale zvolili jinou zábavu. Pobíhali jsme za chatkami a zdrhali před učitelem, který dopadl pouze dvě blbky, které se asi chtěly připojit, ale nějak jim to nevyšlo. Nakonec jsme se umístili do chatky kluků. Ti měli palandy. Bylo to o dost lepší, protože jsme hráli zase Bomby. Akorát jsme si sedli do kruhu, vždy holka kluk holka... aby to bylo zábavnější. Nakonec se stala jedna zajímavá událost. Když si Renny vyměňovala bonbon s Patrikem, ani nevíme jak se to stalo,a le najednou se začali líbat. Pak Renny prohlásila, že ji to nebaví a lehla si do postele s Patrikem. Dál už jsme si jenom povídali, protože bez Renny nemá cenu hrát. Vždycky dá hře smysl a šťávu. Ale pak se najednou rozhostilo ticho, protože nějaký blb zapoměl zamknout a do chatky vkročil učitel! "Co to má znamenat?" zeptal se ledově klidným hlasem. "Snad jsem vám jasně vysvětlil pravidla hry ne?" Nikdo se nezmohl na odpověď. Jenom Renny se zvedla na posteli a promluvila zvýšeným hlasem: "Nic to neznamená. Jenom se bráníme proti nudě. Nebo snad chcete docílit toho, že když se budeme nad míru nudit, že s vámi půjdeme na ty pitomé procházky? My se umíme postarat o zábavu a vám muselo být hned ze začátku jasné, že vaše nesmyslné příkazy poslouchat nebudeme." Nám ostatním se zatajil dech. Učitel na ni nejdřív hodil opravdu ošklivý pohled, ale pak pouze poznamenal: "Kdyby, tak doufám, že máte kondomy!" A zabouch za sebou dveře. Začali jsme se smát, ale Renny se velmi hlasitě ozvala: "Co je na tom k smíchu? Sice to od něj zní divně, ale má pravdu." Patrik se na ní podívá divným pohledem, na který mu odpoví dlouhým polibkem. Zatímco my se bavíme vtipy o rodičích a různými bláboly, oni dva neodtrhli rty od sebe. Mám dokonce podezření, že ten kondom opravdu nenápadně použili. Nakonec jsme jednoho kluka z vedlejší chatky a jednu holku vyhodili a všichni spali po dvojicích u kluků...(By Jane)

Další den se učitel neobjevil ani u snídaně, ani u oběda. Starosti jsme si s sním nedělali, protože jsme ho viděli, jak jde na záchody. Jelikož bylo hezky, s Jane a Renny jsme si natáhly deku a oblékly se do opalovaček. Kluci zatím šli hrát fotbal. Nakonec jsme si stáhly svršky, aby kluci měli na co koukat. Lžely jsme na dece celé odpoledne. Asi ve 3 se k nám připojil Patrik. Renny se okamžitě jala zaměstnávat jazyk. Večer jsme šly hrát volejbal dvě proti dvěma. Renny hrála s Patrikem a já s Jane. Nakonec jsme prohrály na sety 0:2. Patrik je fakticky dobrej. Pak jme s Renny šla za majitelem jídelny. Zeptaly jsme se ho, jestli by jsme mohly udělat další den diskotéku v jídelně. Souhlasil. Řekl, že dokonce může sehnat nějaký alkohol. Jenomže to okamžitě zavrhl náš učitel, který právě šel na pozdní večeři. "Alkohol ne. Jinak okamžitě jdu volat řediteli. Co vy si dovolíte, to není ani možné." Ani protentokrát jsme neuznaly, že má pravdu, ale představa ředitele slídícího tady všude kolem byla děsná. Rozhodly jsme se ho tedy poslechnout. Tedy ne úplně. Večer jsme byly tentokrát v naší chatce, protože je větší. Někdo tam přitáhl dvě lahvinky domácí slivky. Pak Renny ještě vytáhla lahvinku piva. Flašky kolovaly kolem dokola. Celou dobu jsme si jen tak povídali. Pak jsme se rozhodli pobíhat  za chatkami, přímo před nosem hlídkujícího učitele. Lezli jsme snad do všech chatek. Brzy se k nám přidalo i pár dalších lidí.